Ekonomika chovu

Romanovská ovce je nejvýkonnějším plemenem ovcí chované v České republice a možná i na světě. Níže najdeme více detailů.

V České republice najdeme plemena ovcí chovaná primárně pro hospodářské důvody a tzv. hobby plemena chovaná pro zábavu, od kterých se nepožaduje významná užitkovost. Pokud hovoříme o ekonomice chovu, můžeme v zásadě zájmová plemena přeskočit. Zbydou nám plemena, která jsou chována a šlechtěna primárně pro dosahování hospodárné užikovosti. Vlnařská užitkovost je dnes nevýznamná. Nosnými odvětvími chovu ovcí jsou produkce jatečných jehňat a produkce ovčího mléka. My se zde zaměříme především na produkci jehněčího.  Přestože není romanovka řazena mezi masná plemena ovcí, její produkce jatečných jehňat je bezkonkurenčně nejvyšší. Její náskok je dán především ohromnou plodností. Svaz chovatelů ovcí a koz každoročně zveřejňuje nejlepší stáda v tzv. masné lize. Chovy v kontrole užitkovosti jsou zde řazeny podle průměrné hmotnosti vrhu odchovaných jehňat na bahnici. První místa v této soutěži patří pravidelně chovatelům tohoto plemene. A to se stále bavíme o čistokrevné plemenitbě.

Ještě vyššího výkonu lze dosáhnout v případě křížení čistokrevných romanovských bahnic s berany masných plemen. Můžeme zde využít jednak heterózního efektu, který je běžně při křížení přítomen a jednak pozičního efektu. Poziční efekt je dán tím, že o plodnosti (počtu ovulovaných vajíček) a mléčnosti rozhoduje výhradně matka. Do její role se právě skvěle hodí romanovská ovce. Tím máme zajištěn dostatečný počet jehňat a zároveň vynikající mateřskou péči a vysoký přísun mléka. Plodnost, mléčnost a další mateřské vlastnosti jsou u specializovaných masných plemen na nízké úrovni. Masná plemena naopak vynikají růstovými schopnostmi a hlavně jatečnou hodnotou (osvalením). V případě křížení  takto narozená jehňata podědí ve své výbavě po svém otci polovinu takto kvalitních "jatečných" genů.  Jako bonus můžeme ještě přičíst 100 % heterozní efekt u této F1 generace. Tímto dosáhneme opravdu špičkvého výkonu v podobě produkce jehňat na bahnici. 

Zisková rovnice má ale dvě strany. Jednak je to užitkový výkon, o kterém jsme již mluvili. Příjmem jsou samozřejmě i různé formy veřejné podpory (dotace), ale protože jde v zásadě o umělý stav, nebudeme je uvažovat. Proti výkonu je třeba ale postavit i náklady. Zásadní nákladovou položkou při produkci jatečných jehňat je náklad na stádo matek, které musíme živit celý rok. V tom jsou ze své podstaty plodná plemena silná, protože vysoká plodnost umožňuje tyto fixní náklady ředit.

Při dalším šlechtění plemene je třeba plodnost udržet nebo mírně zlepšit a prostor je samozřejmě i pro stálé zlepšování zdraví a odolnosti. V našem chovu nezanedbáváme ani znaky jatečné hodnoty, ikdyž to není hlavním směrem šlechtění. Snažíme se minimalizovat tzv. chovatelský formalismus. Tedy šlechtění na znaky, které nemají hospodářský význam jako je třeba barva srsti, velikost hřívy apod.